|
|
Hodnocení úrovně wellbeingu u vybraných vysokoškolských studentů a nastavení mysli ve vztahu ke studijním výsledkům
Koldová, Petra
Tato diplomová práce se zaměřuje na úroveň wellbeingu u vybraných vysokoškolských studentů a jejich mindset ve vztahu se školními výsledky. Teoretická část je zaměřena na vysvětlení stěžejního pojmu wellbeing a jeho možné způsoby měření. Další velkou kapitolu tvoří mindset, jeho stručná charakteristika a možnosti jeho dělení. Teoretickou část uzavírá kapitola zaměřená na mindset vysokoškolských studentů, jejíž obsah je podložen mnoha zahraničními studiemi. Praktická část rozpracovává nasbíraná data z dotazníkového šetření, které se opíralo o stanovené cíle, tj. zjištění úrovně akademického wellbeingu u vybraných vysokoškolských studentů s rozšiřujícím cílem zjišťující wellbeing z krátkodobého hlediska. Zjistit studentskou životní spokojenost a pokusit se potvrdit vztah mezi mindsetem a školní úspěšností. Při komparaci dat bylo zjištěno, že celková úroveň wellbeingu u dotazovaných vysokoškolských studentů byla nadprůměrná, tj. 6,06, což je pozitivní výsledek a rovněž wellbeing z krátkodobého hlediska je na relativně vysoké úrovni, konkrétní průměrná hodnota byla 5,7. Můžeme říct, že vybraní studenti jsou v psychické pohodě bez větších depresí. Z dlouhodobého hlediska jsou studenti unavení a čelí vysoké míře stresu, což může kopírovat lifestyle vysokoškolských studentů. Nadprůměrná hodnota, tj. 6,8,...
|
|
| |
|
|
Analýza životního smyslu jako determinantu well-beingu studentů pedagogické fakulty
Julišová, Adéla ; Kočí, Jana (vedoucí práce) ; Richterová, Magdalena (oponent)
Tato diplomová práce vychází z konceptů pozitivní psychologie a zabývá se tématem well- beingu. Přístupy pozitivní psychologie i stručný vývoj tohoto psychologického směru jsou stejně jako koncept well-beingu představeny v první části práce. Kromě Harvardského přístupu k well-beingu je věnována pozornost zejména nové teorii well-beingu, kterou vytvořil Martin Seligman a rozšířili Scott I. Donaldson a Stewart I. Donaldson. Konkrétně se tato diplomová práce dále zaměřuje na well-being specifické skupiny, kterou jsou vysokoškolští studenti. Právě u nich je analyzována nejen celková spokojenost se životem, ale především oblast smyslu v životě, který je hlavním tématem této práce. Výzkumná část vychází z dotazníkového šetření zaměřeného na well-being studentů Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, které proběhlo na přelomu roku 2022 a 2023 v rámci celouniverzitního výzkumu zaměřeného na well-being studentů (Kočí, 2023). Z analýzy získaných dat vyplývá úzké propojení mezi celkovým subjektivním well-beingem a oblastí smyslu v životě, přičemž platí, že čím více smysluplnosti studenti ve svém životě nacházejí, tím jsou celkově spokojenější. Studenti pedagogické fakulty spatřují nejvíce smyslu v tom být tu pro druhé (serving others). Při porovnání oblasti smyslu a studijních výsledků výzkum potvrzuje, že...
|
|
|
Role humoru v pomáhajících profesích
HAVLOVÁ, Dana
Bakalářská práce se zabývá rolí humoru v pomáhajících profesích a vyzdvihuje důležitost humoru v tomto oboru. Humor a pozitivní přístup je důležitý ve všech směrech, a může výrazně zlepšovat kvalitu života nejen pacientů, ale i profesionálů. V první části práce se soustředím na definici pomáhajících profesí a popisuji jakými vlastnostmi by měl pomáhající pracovník či dobrovolník disponovat. V další části se zaměřuji na různé pohledy na humor, jeho projevy a schopnost s humorem pracovat v rozdílných situacích. Je zřejmé, že humor je nedílnou součástí pozitivní psychologie, stejně jako štěstí, láska a naděje. Ačkoliv se najdou i pochybnosti o důležitosti pozitivní psychologie, je pozitivní přístup, veselost a nadhled velkým přínosem do života nás všech, nejenom v nejtěžších chvílích. V poslední části práce se věnuji významu humoru v pomáhajících profesích. Smích a humor je prevencí proti syndromu vyhoření pro pracovníky a výrazně přispívá ke zkvalitnění života pacientů paliativní péče.
|
|
|
Aplikace poznatků pozitivní psychologie v sociální práci
LIŠKOVÁ, Lenka
Diplomová práce se zabývá vzájemným propojením pozitivní psychologie a sociální práce. Nejprve jsou oba obory vymezeny a následně propojeny. Další část diplomové práce je zaměřena na hlubší poznání pozitivní psychologie z hlediska času, úspěšnosti a v rámci jednotlivých teorií sociální práce. Poslední částí práce je kapitola věnovaná aplikaci silných stránek v profesi sociálních pracovnic, kdy výzkumný soubor tvořilo šest komunikačních partnerek z různých zařízení sociální práce.
|
|
|
Hodnocení úrovně wellbeingu u vybraných vysokoškolských studentů a nastavení mysli ve vztahu ke studijním výsledkům
Koldová, Petra ; Kočí, Jana (vedoucí práce) ; Kovaříková, Miroslava (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na úroveň wellbeingu u vybraných vysokoškolských studentů a jejich mindset ve vztahu se školními výsledky. Teoretická část je zaměřena na vysvětlení stěžejního pojmu wellbeing a jeho možné způsoby měření. Další velkou kapitolu tvoří mindset, jeho stručná charakteristika a možnosti jeho dělení. Teoretickou část uzavírá kapitola zaměřená na mindset vysokoškolských studentů, jejíž obsah je podložen mnoha zahraničními studiemi. Praktická část rozpracovává nasbíraná data z dotazníkového šetření, které se opíralo o stanovené cíle, tj. zjištění úrovně akademického wellbeingu u vybraných vysokoškolských studentů s rozšiřujícím cílem zjišťující wellbeing z krátkodobého hlediska. Zjistit studentskou životní spokojenost a pokusit se potvrdit vztah mezi mindsetem a školní úspěšností. Při komparaci dat bylo zjištěno, že celková úroveň wellbeingu u dotazovaných vysokoškolských studentů byla nadprůměrná, tj. 6,06, což je pozitivní výsledek a rovněž wellbeing z krátkodobého hlediska je na relativně vysoké úrovni, konkrétní průměrná hodnota byla 5,7. Můžeme říct, že vybraní studenti jsou v psychické pohodě bez větších depresí. Z dlouhodobého hlediska jsou studenti unavení a čelí vysoké míře stresu, což může kopírovat lifestyle vysokoškolských studentů. Nadprůměrná hodnota, tj. 6,8,...
|
|
|
Pozitivní psychologie jako teoretické východisko pro konstruktivní žurnalismus
Vraná, Kateřina ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Tato diplomová práce se snaží poskytnout teoretický základ a vysvětlení interdisciplinárního propojení pozitivní psychologie a konstruktivního žurnalismu. Konstruktivní žurnalistika zahrnuje uplatňování nástrojů pozitivní psychologie za účelem zvýšení kvality mediálních obsahů vytvářením poutavého a produktivního zpravodajství i publicistiky. Cílem této práce je ověřit teorii a metody pozitivní psychologie a konstruktivní žurnalistiky prostřednictvím výzkumu, který vystaví respondenty dvěma článkům formulovaným jak v negativním (katastrofickém), tak pozitivním (konstruktivním) rámu. Účelem je zjištění, do jaké míry má rámování vliv na emoce, motivaci, postoj nebo preferenci a zda je konstruktivní žurnalismus skutečně tou správnou cestou k pozvednutí úrovně žurnalistiky jako takové.
|
|
|
Intervence zvyšující štěstí a životní spokojenost
Kukulová, Petra ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Komárek, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá intervenčními strategiemi pozitivní psychologie a tím, jak ovlivňují naše štěstí a životní spokojenost. V literárně přehledové části práce vymezuji pojem štěstí a zmiňuji faktory podílející se na jeho úrovni. Také zde přináším poznatky odpovídající na otázku, zda je vůbec možné docílit dlouhotrvající pozitivní změny v hladině štěstí. Další část práce pojednává již o samotných intervenčních strategiích. Zaměřila jsem se především na zmapování mechanismu fungování těchto intervencí a uvádím zde faktory, které se podílejí na jejich účinnosti. Na konci teoretické práce uvádím kritické zamyšlení nad výzkumy ověřující účinnost intervenčních strategií a představuji zde nejčastější limity typické pro tento typ studií. Návrh mého výzkumného projektu je zacílen na ověření účinnosti intervenční strategie "Tři dobré věci".
|
|
|
Psychologické aspekty individualizace přístupu k žákům se specifickými poruchami učení
Michalová, Zdeňka ; Mertin, Václav (vedoucí práce) ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent)
Zdeňka Michalová Psychologické aspekty individualizace přístupu k žákům se specifickými poruchami učení Individualization of Approach to Learnes with Specific Learning Disabilities and It's Psychological Aspects Anotace Diplomová práce se zaměřuje především na zmapování úrovně individuálního přístupu učitelů k integrovaným žákům se specifickými poruchami učení v základních školách. Snaží se postihnout, do jaké míry naplňují psychologické aspekty individuálního přístupu k těmto žákům v procesu inkluze ve srovnání s integrovanými žáky s jinými handicapy. Literárně- přehledová část práce shrnuje základní poznatky o vzdělávání, integraci a školském systému České republiky. Věnuje se podrobněji specifickým poruchám učení a pokouší se aplikovat poznatky z pozitivní psychologie na individuální přístup k jedincům se SPU. Empirická část analyzuje a srovnává kvantitativním šetřením úroveň vědomostí učitelů 1. a 2. stupně základních škol o SPU. Dále zkoumá jejich znalosti vhodných postupů pro práci se žáky s SPU a dovednosti jejich praktické aplikace s preferencí psychické podpory těchto dětí. Částečně porovnává rozdíly v přístupu učitelů k žákům s SPU a k integrovaným žákům s jinými handicapy. Klíčová slova: Edukace, handicap, inkluze, individuální přístup, integrace, kompetence, optimální psychická zátěž, osobnost,...
|
|
|
Cortijeros en La Alpujarra: Od lifestylové migrace k úvahám o pozitivní antropologii
Varhaník Wildová, Kateřina ; Halbich, Marek (vedoucí práce) ; Kapusta, Jan (oponent) ; Szaló, Csaba (oponent)
Ze zemí bohatého Severu se do středomořské oblasti stěhují lifestyloví migranti intenzivně od osmdesátých let. Lifestylová migrace ve Španělsku má různé podoby: potkáme zde cizince od bohatých majitelů jachet u Marbelly, přes důchodce v bytových komplexech v Almuñecaru, po surfaře v Tarifě. Tato práce se zaměřila na lidi, kteří si jako své nové místo zvolili oblast La Alpujarra. Žijí v domech na samotách - cortijos, podle čehož jsou jejich obyvatelé nazýváni cortijeros. Jejich životní styly jsou předmětem této práce, společně s obecnějšími strategiemi praktikovanými v lifestylové migraci, schopnostmi potřebnými pro tento pohyb, a hodnotami, které je motivují. Deset let výzkumu umožnilo dát dohromady studii, kde se střetávají jak názory a plány nově příchozích do oblasti, tak jejich činnost, příběhy a otisky v reálném světě. Pokouším se zde nastavovat různé úhly pohledu: představuji optiku lifestylové migrace, kontraurbanizace, antropologie materiální kultury, historie, pozitivní psychologie. V závěru navrhuji myslet pozitivní antropologii, která by se zaměřovala přímo na studium takových praktik, které se zdají přispívat k pochopení "dobrého života"; které směřují jak k individuálnímu well-being, tak k vytváření společenských struktur ohleduplných jak k lidem, tak k životnímu prostředí.
|
host ::
RSS.